1. Proč byly dřívější předpisy EHK OSN doplněny, resp. nahrazeny předpisy OSN č. 148, č. 149 a č. 150?

Dřívější předpisy EHK OSN byly v rámci dalšího vývoje souboru předpisů Evropské hospodářské komise OSN sjednoceny a modernizovány v předpisech OSN č. 148, č. 149 a č. 150. Cílem bylo vytvořit technologicky neutrální soubor předpisů, který jednotně zahrnuje konvenční světelné systémy, technologie LED, Matrix a OLED i budoucí vývoj. Tím se harmonizují a přehledněji strukturují světelně-technické požadavky a typové schválení moderních osvětlovacích zařízení.

2. Jaké úkoly plní předpis EHK OSN č. 48 ve srovnání s předpisy OSN č. 148 a č. 149?

Předpis EHK OSN č. 48 stanovuje, jak musejí být osvětlovací zařízení ve vozidle namontována a provozována. Patří sem montážní polohy, podmínky spínání a doplňkové systémy, jako je regulace sklonu nebo čištění světlometů. Předpisy OSN č. 148 a č. 149 naproti tomu stanovují technické požadavky na jednotlivá svítidla a jejich fotometrické vlastnosti.

3. Proč se typové schválení vždy vztahuje na kompletní osvětlovací systém, resp. schválený typ svítidla, a ne jen na jednotlivé součásti?

Světelně-technické vlastnosti vznikají teprve vzájemným působením světelného zdroje, optiky, elektroniky a softwaru v rámci schváleného typu svítidla. I drobné změny kterékoli z těchto součástí mohou ovlivnit rozložení svítivosti, mezní hodnotu oslnění nebo barvu světla. Typové schválení podle příslušných předpisů OSN se proto vztahuje na testované svítidlo, resp. schválený typ systému. Požadavky na montáž schválených svítidel do vozidla stanovuje navíc předpis EHK OSN č. 48.

4. Jaký význam má značka „E“ na světlometu nebo svítidle?

Značka „E“ potvrzuje, že příslušné svítidlo má platné typové schválení podle příslušných předpisů EHK OSN. Označení poskytuje také informace o zemi schválení a povolených světelných funkcích. Usnadňuje autoservisům identifikaci schválených součástí.

5. Proč mohou změny softwaru ovlivnit typové schválení světelného systému?

U moderních osvětlovacích systémů je software součástí schválené funkce systému. Řídí mimo jiné rozložení svítivosti, řízení segmentů a adaptivní funkce. Změny nastavení parametrů nebo softwaru proto mohou ovlivnit homologovanou světelnou charakteristiku a smějí se provádět jen podle pokynů výrobce.

6. Proč se na maticové LED a adaptivní světelné systémy vztahují dodatečné zákonné požadavky?

Adaptivní systémy mění rozložení svítivosti v závislosti na jízdním stavu a dopravní situaci. Aby nedocházelo k oslnění ostatních účastníků silničního provozu, stanovují příslušné předpisy OSN podrobné požadavky na funkci, logiku přepínání, omezení oslnění a monitorování systému.

7. Proč jsou u některých světelných systémů předepsány automatická regulace sklonu světlometů a zařízení pro čištění světlometů?

Výkonné světelné systémy vytvářejí vysokou svítivost. I drobné změny sklonu vozidla nebo znečištěná rozptylová skla mohou způsobit nepřípustné oslnění. Zákonné předpisy proto v závislosti na konkrétním světelném systému vyžadují doplňková zařízení k zajištění rozložení svítivosti v souladu s normami.

8. Proč se evropské předpisy EHK OSN liší od amerického předpisu FMVSS 108?

Oba soubory předpisů sledují stejný cíl, kterým je bezpečnost silničního provozu, liší se však světelně-technickými požadavky. Rozdíly se projevují například v rozložení svítivosti, účinku světelné signalizace a povolených spínacích funkcích. Kódování nebo součásti určené pro různé trhy proto nejsou vždy vzájemně kompatibilní.

9. Proč se LED a OLED svítidla často nesmějí opravovat?

Fotometrické vlastnosti se zkoušejí a homologují pro kompletní konstrukční skupinu, resp. schválený typ svítidla. Výměna jednotlivých LED modulů nebo optických součástí může změnit testované vlastnosti. Bez postupu opravy schváleného výrobcem vozidla nebo svítidla proto obvykle nelze zajistit shodu s typovým schválením. Autoservisy by se proto měly řídit příslušnými pokyny výrobce.

10. Jaký význam mají předpisy EHK OSN a OSN pro diagnostiku v každodenní praxi autoservisu?

Předpisy stanovují nejen požadavky na konstrukci, ale také na funkčnost celého systému. Při diagnostice je proto nutné společně posuzovat mechanické, elektronické a softwarové vlivy. Oprava v souladu s normami proto kromě výměny součásti často zahrnuje také kódování, kalibraci a kontrolu funkčnosti.

Předpisy EHK OSN v oblasti osvětlení vozidel – praktické aspekty pro autoservisy

Předpisy EHK OSN a OSN určují podobu moderních osvětlovacích systémů:
Předpis EHK OSN č. 48 a předpisy OSN č. 148 a č. 149 upravují montáž, světelné funkce a technické požadavky na moderní osvětlení vozidel a tvoří základ pro diagnostiku, opravy a údržbu v autoservisu.
Hardware, software a kódování tvoří jeden celek:
Schválená světelná funkce vzniká teprve díky součinnosti světelného zdroje, optiky, elektroniky, softwaru a kódování specifického pro dané vozidlo. Už nesprávné nastavení parametrů může omezit nebo deaktivovat adaptivní světelné funkce.
Práce v autoservisu ovlivňují světelnou funkci:
Zásahy do světlometů, podvozku, karoserie, senzorů nebo řídicích jednotek mohou vyžadovat kódování, kalibraci nebo nové nastavení. Závěrečná kontrola funkčnosti ověří, zda osvětlovací soustava splňuje zákonné požadavky.
Typové schválení získají jen schválené součásti:
Neschválené dodatečné montáže LED osvětlení i částečné opravy typově schválených LED nebo OLED svítidel mění schválené konstrukční provedení. Pokud tedy není k dispozici schválený postup opravy, měla by se vyměnit kompletní jednotka svítidla.
Kalibrace a kontrola softwaru jsou nedílnou součástí diagnostiky:
Po opravách nebo aktualizacích softwaru je nutné podle pokynů výrobce zkontrolovat senzory, kódování, regulaci sklonu světlometů a světelný obraz, protože změněné světelné funkce nemusejí nutně znamenat technickou závadu.

Následující technické informace a praktické tipy společnost HELLA vytvořila za účelem profesionální podpory autoservisů. Informace poskytované na tomto webu by měli využívat jen odborní pracovníci s odpovídající kvalifikací.

Moderní systémy osvětlení vozidel, jako jsou LED systémy, maticové systémy, systémy OLED nebo adaptivní systémy dálkových světel, jsou dnes důležitou součástí aktivní bezpečnosti vozidel. Zároveň se neustále zvyšují zákonné požadavky, které jsou na ně kladeny. Předpisy EHK OSN a OSN stanovují nejen technické provedení osvětlení, ale také jeho montáž, softwarové funkce a možnosti diagnostiky. Pro autoservisy to znamená, že i menší zásahy, jako jsou kódování, aktualizace softwaru nebo kalibrace, mohou přímo ovlivnit schválenou světelnou funkci. Chyby přitom často nevznikají kvůli vadným součástem, ale v důsledku odchylek v konfiguraci systému. Základní znalost příslušných předpisů je proto pro diagnostiku, opravy a údržbu moderních osvětlovacích systémů nezbytná.

Základy předpisů EHK OSN a OSN

Od klasických předpisů EHK OSN k moderním předpisům OSN

Stále častější používání LED, maticových a OLED systémů výrazně změnilo technické požadavky na osvětlení vozidla. Dřívější samostatné předpisy pro různé druhy svítidel už dokázaly moderní softwarově řízené systémy zohlednit jen v omezené míře. Proto došlo v rámci Evropské hospodářské komise OSN ke sjednocení a modernizaci řady předpisů. V současnosti tvoří základ moderního osvětlení vozidel zejména předpisy OSN č. 148, č. 149 a č. 150. Předpis EHK OSN č. 48 zároveň i nadále zůstává hlavním předpisem pro montáž osvětlovacích zařízení.

Význam předpisu EHK OSN č. 48 a předpisů OSN č. 148 a č. 149

Předpis EHK OSN č. 48 upravuje montáž osvětlovacích systémů ve vozidle. Patří sem montážní polohy, úhly viditelnosti, logika spínání a také požadavky na automatickou regulaci sklonu světlometů a čisticí zařízení. Předpis OSN č. 148 popisuje technické požadavky na světelná signalizační zařízení, jako jsou brzdová nebo směrová světla. Předpis OSN č. 149 naproti tomu stanovuje požadavky na moderní systémy osvětlení vozovky, jako jsou maticové nebo adaptivní LED světlomety. Pro autoservisy to znamená, že mechanická montáž i elektronická funkčnost musejí odpovídat zákonným požadavkům.

Rozdíly mezi evropskými a americkými předpisy

V Evropě tvoří předpisy EHK OSN základ typového schválení. V USA se naproti tomu používá předpis FMVSS 108. Při technickém návrhu se navíc používají normy SAE. Rozdíly se týkají zejména rozložení svítivosti a signalizačních funkcí. Zatímco evropské systémy používají převážně asymetrický světelný obraz, americké systémy tradičně vycházejí ze širšího rozložení svítivosti. Zejména u dovážených vozidel nebo při kódování pro jiné trhy tak mohou vzniknout nepřípustné konfigurace.

Moderní osvětlovací systémy jako funkční celek

Součinnost hardwaru, softwaru a kódování

Moderní systémy světlometů se skládají ze světelného zdroje, optiky, elektroniky a softwaru. Teprve součinnost těchto součástí vytváří schválenou světelnou funkci. Řídicí jednotky určují parametry, jako jsou rozložení svítivosti, řízení segmentů a jas. Kromě toho se provádí kódování specifické pro dané vozidlo. Pokud se světlomet namontuje bez správného nastavení parametrů, mohou být adaptivní funkce omezené nebo deaktivované. Ani náhradní díly, které vypadají shodně, nemusejí bez odpovídajícího softwaru poskytovat stejné rozložení svítivosti.

Význam typového schválení v každodenní praxi autoservisu

Typové schválení se vždy vztahuje na kompletní světelně-technický systém. Změny světelného zdroje, softwaru nebo kódování proto mohou ovlivnit schválení. Zvlášť významné jsou neschválené dodatečné montáže LED osvětlení nebo změny signalizačních funkcí. I nepatrné odchylky v mezních hodnotách oslnění nebo barvě světla mohou překračovat přípustné tolerance.

Autoservisy by proto měly používat výhradně schválené součásti a opravy dokumentovat.

Vliv běžných prací v autoservisu na světelnou funkci

Moderní osvětlovací systémy jsou úzce propojeny s elektronikou vozidla a dalšími asistenčními systémy. Práce v autoservisu se tak už neomezují jen na výměnu mechanických součástí. Už zásahy do řídicích jednotek, senzorů nebo součástí podvozku mohou ovlivnit funkčnost osvětlení vozidla a vyžadovat nové nastavení parametrů nebo kalibraci.

Typickým příkladem je výměna LED nebo maticového světlometu. I když se namontuje konstrukčně shodný originální náhradní díl, musejí se do řídicí jednotky přenést parametry specifické pro dané vozidlo, jako je rozložení svítivosti, referenční poloha nebo rozsah výbavy. Pokud se toto kódování neprovede nebo se provede jen neúplně, jsou často k dispozici jen základní funkce světlometu. Adaptivní funkce, jako jsou neoslňující dálková světla, svícení do zatáček nebo variabilní rozložení svítivosti, mohou zůstat deaktivované nebo fungovat nesprávně.

Světelnou funkci mohou ovlivnit také práce na karoserii. I nepatrné změny montážní polohy světlometu nebo přední kamery mohou způsobit, že už nebude možné dodržet požadované hodnoty pro rozložení svítivosti nebo snímání okolí. Po opravách v přední části vozidla, výměně čelního skla nebo zásazích do nárazníku je proto často nutná kalibrace příslušných systémů.

Nastavení světlometů mimoto ovlivňují rovněž změny výšky vozidla. Opravy podvozku, výměna součástí podvozku nebo úpravy výšky vozidla ovlivňují automatickou regulaci sklonu světlometů. Pokud se tyto změny nezohlední nebo se znovu neprovede základní nastavení, může se světelný obraz lišit od přípustných hodnot.

V každodenní praxi autoservisu mají stále větší význam také aktualizace softwaru. Výrobci vozidel pravidelně aktualizují řídicí software světelných systémů, aby optimalizovali funkce, zajistili soulad s právními předpisy nebo odstranili známé chyby. Po aktualizaci se mohou změnit parametry, jako jsou řízení segmentů, rozložení svítivosti nebo mezní hodnoty oslnění. Subjektivně pozměněný světelný obraz přitom nemusí nutně představovat technickou závadu, ale může být důsledkem aktualizované verze softwaru.

Po každé opravě nebo programování by se proto měla provést kompletní kontrola funkčnosti. Patří sem načtení paměti chybových hlášení, kontrola kódování, kontrola regulace sklonu světlometů a kontrola světelného obrazu pomocí regloskopu. U adaptivních světelných systémů se navíc doporučuje kontrola funkčnosti kamerového nebo senzorového řízení osvětlení. Jen tato závěrečná kontrola umožní ověřit, že osvětlovací soustava opět odpovídá schválené konfiguraci systému a splňuje všechny zákonné požadavky.

Při pracích na podvozku, přední části vozidla nebo jeho elektronice je vždy nutné posoudit, zda mohou ovlivnit osvětlovací soustavu. Závěrečné kódování, kalibrace nebo kontrola funkčnosti jsou často stejně důležité jako samotná výměna součástí.

Typické zdroje chyb a zákonné požadavky

Dodatečně montované LED osvětlení a neschválené světelné zdroje

Neschválené LED žárovky pro dodatečnou montáž patří mezi nejčastější zdroje chyb v každodenní praxi autoservisu. Světelný zdroj, optika a elektronika tvoří z hlediska konstrukce testovaný celek. I nepatrné změny ovlivňují rozložení svítivosti a rozhraní světla a tmy. V důsledku toho může docházet k nadměrnému oslnění nebo vzniku nepřípustných barev světla. Systémy, které subjektivně působí jasněji, proto nemusejí automaticky splňovat zákonné požadavky. Při použití neschválených součástí zaniká technická způsobilost.

Částečné opravy LED a OLED světel

Moderní LED a OLED světla se v rámci typového schválení kontrolují a schvalují jako kompletní světelně-technické konstrukční skupiny. Schválení zahrnuje celý systém tvořený světelným zdrojem, optikou, světlovody, elektronikou, krytem a výsledným rozložením svítivosti. Jen součinnost všech součástí zajišťuje předepsané světelně-technické vlastnosti z hlediska svítivosti, barvy světla, jasu a rozpoznatelnosti signálu.

Z tohoto důvodu nejsou částečné opravy typově schválených LED a OLED světel obecně přípustné. Výměna jednotlivých LED modulů, OLED ploch, světlovodů nebo elektronických součástí mění schválené konstrukční provedení svítidla. I když se podaří obnovit funkčnost jednotlivých světelných segmentů, nemusí svítidlo následně odpovídat původně testovanému provedení.

Navíc jsou moderní LED a OLED světla často provedena jako zapouzdřené konstrukční skupiny. Světelné moduly, řídicí elektronika a optické prvky jsou navzájem trvale spojeny a nelze je od sebe oddělit bez jejich poškození. Z tohoto důvodu mnoho výrobců vozidel neposkytuje jednotlivé náhradní díly pro opravu, ale jen kompletní jednotky svítidel.

Praktický příklad

Po lehké nehodě způsobené nárazem zezadu je u zadního LED světla poškozen pouze vnější světelný segment. Zbývající funkce nadále pracují bezchybně. Jelikož však bylo svítidlo typově schváleno jako kompletní konstrukční skupina a výrobce vozidla nepředpokládá opravu jednotlivých součástí, vymění se celé zadní světlo. Tím zůstane zachována schválená světelná funkce včetně rozložení svítivosti, barvy světla a rozpoznatelnosti signálu.

Před opravou je vždy nutné ověřit, zda výrobce vozidla stanoví schválený postup opravy daného svítidla. Pokud není k dispozici odpovídající schválení, měla by se vyměnit kompletní jednotka svítidla. Tím se zajistí úplné zachování fotometrických vlastností a požadavků typového schválení.

Předpisy pro montáž a bezpečnostně relevantní systémy

Výkonné systémy světlometů podléhají dodatečným montážním předpisům. Patří sem automatická regulace sklonu světlometů a funkční čisticí zařízení. Vadné senzory výšky nebo neprovedená inicializace často vedou k reklamacím. I při správném světelném obrazu může být přípustnost omezena, pokud tyto systémy nefungují správně. Po opravách by se proto vždy měla provést kompletní kontrola funkčnosti.

Senzory, kalibrace a software v praxi

Princip fungování adaptivních světelných systémů

Adaptivní světelné systémy pracují s kamerami a elektronickým řízením segmentů. Senzory rozpoznávají ostatní účastníky silničního provozu a automaticky upravují rozložení svítivosti. Jednotlivé oblasti dálkových světel lze cíleně ztlumit, aniž by se zbytek vozovky zatemnil. Funkce je založena na nepřetržité komunikaci mezi kamerou, řídicí jednotkou a modulem světlometu. Chybné údaje ze senzorů často vedou k deaktivaci adaptivních funkcí.

Kalibrace po opravách

Po práci na čelním skle, podvozku nebo konstrukci vozidla je často nutná kalibrace. Změny polohy senzorů ovlivňují vnímání okolí, a tím i řízení osvětlení. Pokud se kalibrace neprovede, systém se často přepne do bezpečného provozního stavu. V praxi se to často projevuje trvale zapnutými potkávacími světly navzdory dostupné maticové funkci. Kalibrace se provádí pomocí vhodného diagnostického přístroje podle pokynů výrobce.

Kontrola světelného obrazu po aktualizaci softwaru

Aktualizace softwaru stále častěji ovlivňují také světelně-technické funkce. Po aktualizaci se může změnit rozložení svítivosti, aniž by se jednalo o technickou závadu. V takových případech by se nejprve měla zkontrolovat verze softwaru a parametry systému. Následně se provede kontrola regulace sklonu světlometů a vizuální kontrola pomocí regloskopu. Rozhodující jsou přitom vždy aktuální pokyny výrobce, nikoli předchozí subjektivní dojem ze světelného obrazu.

Praktický příklad:

Po servisním zásahu obdrží vozidlo s maticovými LED světlomety aktualizovaný software řídicí jednotky osvětlení. O několik dní později je nahlášena reklamace, protože osvětlení vozovky je subjektivně vnímáno jako kratší a méně jasné.

Při diagnostice se nejprve zkontroluje aktuální verze softwaru a paměť chybových hlášení. Následně se provede kontrola regulace sklonu světlometů a světelného obrazu pomocí regloskopu. Všechny naměřené hodnoty jsou v mezích specifikací výrobce a adaptivní funkce dálkových světel navíc fungují správně.

Příčinou této změny vnímání je světelná strategie upravená výrobcem vozidla. V rámci aktualizace softwaru byly mezní hodnoty oslnění a řízení segmentů přizpůsobeny aktuálním homologačním požadavkům. Rozložení svítivosti se proto mírně liší od předchozí verze softwaru, zcela však odpovídá platným zákonným požadavkům.

Tento příklad ukazuje, že subjektivně pozměněný světelný obraz nemusí nutně znamenat závadu světlometu. Před výměnou součástí by se proto vždy měla zkontrolovat verze softwaru, nastavení parametrů a funkce systému. Jen tak lze rozlišit mezi úpravou softwaru v souladu s normami a skutečnou poruchou funkčnosti.

Závěr

Předpisy EHK OSN a OSN jsou dnes nedílnou součástí každodenní praxe autoservisu. Moderní osvětlovací systémy se skládají z mechanických, elektronických a softwarově řízených součástí, které společně vytvářejí schválenou světelnou funkci. Mnoho chyb nevzniká kvůli vadným součástem, ale v důsledku nesprávného kódování, chybějící kalibrace nebo nepřípustných změn systému. Strukturovaná diagnostika a dodržování pokynů výrobce pomáhají předcházet reklamacím a zajistit technickou způsobilost moderních osvětlovacích systémů.

Informace, obrázky a příklady postupů uvedené v tomto článku slouží jen k vysvětlení technických souvislostí a k obecnému pochopení moderního osvětlení vozidel a příslušných předpisů EHK OSN a OSN. Nenahrazují konkrétní pokyny výrobce vozidla k opravám, kontrolám nebo seřízení.

Práce na osvětlovacích soustavách, asistenčních systémech a jejich senzorech a řídicích jednotkách provádějte výhradně podle pokynů příslušného výrobce vozidla a s použitím vhodné diagnostické a kalibrační techniky. Přitom je nutné dodržovat platné právní předpisy a aktuální informace výrobce.

Výbava vozidla, funkce systému a diagnostické postupy se mohou lišit podle výrobce, modelu, roku výroby a verze softwaru. Rozhodující jsou proto vždy aktuální servisní a opravárenské informace výrobce vozidla.

Další informace

Další informace k tomuto tématu najdete na následujících tematických stránkách:

Světelná technika – základy a fotometrické veličiny | HELLA

Světlomety – součásti, typy a předpisy | HELLA

Seřízení a výměna LED světlometů | HELLA

CSC-Tool PRO – plně digitální kalibrace ADAS | Hella Gutmann

Často kladené otázky – předpisy EHK OSN a právní základy moderního osvětlení vozidel

Vyhledávač náhradních dílů

Číslo dílu Ruční identifikace vozidla Univerzální díly